Magazinosobnosti.cz

Německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen se narodil 27. března 1845 v obchodnické rodině a skonal 10. února 1923. Tento zdatný a úspěšný experimentátor se proslavil až jako čtyřicátník svými náhodou objevenými paprsky, jež po něm později byly pojmenovány a za něž získal roku 1901 i Nobelovu cenu.

V soutěži hrajeme o poukaz v hodnotě 100,- Kč na nákup kvalitní značkové kosmetiky. Výhru věnoval eshop A-cosmetics.cz, který se specializuje na profesionální kosmetiku.

Astronom, astrolog a alchymista Tycho de Brahe, vlastním jménem Tyge Ottesen Brahe, se narodil 14. prosince 1546 v dánském Knudstrupu a skonal 24. října 1601 v Praze. Pocházel ze starého šlechtického rodu a poté, co vystudoval filosofii, rétoriku a práva, zdědil velký majetek a mohl se tak plně oddat svým zálibám. Působil na poli astronomie a alchymie a později navíc ještě vystudoval chemii v Augsburgu.

Československý politik a první komunistický prezident Klement Gottwald se narodil 23. listopadu 1896 a zemřel 14. března 1953. Narodil se jako nemanželské dítě chudé dělnici v zemědělství a před první světovou válkou se ve Vídni vyučil truhlářem a současně byl činným v dělnickém tělovýchovném hnutí a mezi sociálnědemokratickou mládeží.
V první světové válce byl rakousko-uherským vojákem, na konci války však dezertoval a po vzniku samostatného státu byl dva roky vojákem československým.
Až do roku 1926 byl pak komunistickým funkcionářem a redaktorem komunistického tisku na Slovensku, poté pracoval do roku 1929 v pražském sekretariátu KSČ a zde také vytvořil promoskevskou opozici jejího tehdejšího vedení. Od roku 1928 byl ve vedení a exekutivě Komunistické Internacionály. Na pátém sjezdu KSČ se dostal do jejího vedení a ve druhé polovině třicátých let měnil politiku KSČ v souladu se změnami politiky Sovětského svazu.

Španělskou lokalitu Costa Brava našincům dozajista není třeba dlouze představovat. Kdo by ji neznal či o této alespoň neslyšel, ať už z vyprávění jiných či alespoň prospektů těch, kdo se pořádáním zájezdů na tuto zabývají?

Fidel Alejandro Castro Ruz se narodil 13. srpna 1926 na farmě v Mayari v rodině majetného přistěhovalce ze španělské Galicie. V mládí studoval na katolických školách, zejména na přísné jezuitské Colegio de Belen, načež vystudoval i práva na univerzitě v Havaně.
Roku 1948 si vzal Mirtu Diaz-Balartovou, dceru jednoho z nejbohatších Kubánců, a mohl si tak užívat luxusního života.
Roku 1952 usiloval o křeslo v parlamentu, volby však byly zrušeny po puči generála Batisty a svržení prezidenta Carlose Prio Sorracase.
Castro žaloval u soudu zmíněného generála pro porušení ústavy, když však byla žaloba zamítnuta, vzal spravedlnost do vlastních rukou a s dalšími 165 muži přepadl 26. července 1953 kasárna v Mocadě. Akce skončila neúspěšně, polovina mužů padla a bratři Castrové byli odsouzeni k patnáctiletému vězení.

Římský císař Hadrianus se narodil v roce 76 v Římě. Jeho otcem byl Publius Aelius Hadrianus Afer, matkou Domitia Paulina z Gad. Po otcově smrti byl svěřen do péče poručníků Publia Acilia Attiana a Traiana.
V armádě sloužil jako vojenský tribun legií a po Traianově korunovaci odešel s tímto do Říma, kde si vzal Vibii Sabinu, dceru Traianovy neteře Matidie Augusty. Stal se zde kvestorem, důstojníkem ve štábu, velitelem legie a prétorem v dánských válkách. Byl i místodržitelem Dolní Panonie a od roku 108 konzulem, následně místodržícím Sýrie a od roku 118 podruhé konzulem.

Římský císař Claudius se narodil roku 10 před naším letopočtem v Lugdunu v rodině Nerona Drusa a Antonie mladší. Pro svou nemoc a nemotornost nezískal kromě augurství žádné vyšší společenské postavení ani úřad a i jeho synovec Gaius ho po svém dosažení postu císaře jmenoval pouze svým spolukonzulem a jinak jím většinou pohrdal. Claudius byl totiž sice urostlý a pohledný, zároveň ale koktal, slintal, teklo mu z nosu a trpěl nervovým tikem, v noci trpěl nespavostí a přes den často podřimoval. Snad byla na vině dětská či mozková obrna, snad roztroušená skleróza. Navíc trpěl podezíravostí, nesmělostí a strachem.

Gaius Iulius Caesar, jeden  z nejvýznamnějších politiků a vojevůdců římské říše, se narodil sto let před naším letopočtem a zemřel roku 44 před Kristem. Pocházel ze staré a bohaté patricijské rodiny Iuliů, jež byla spřízněna s významnými představiteli strany populárů, a proto uprchnul do Malé Asie po ustanovení vůdce optimátů Lucia Cornelia Sully doživotním diktátorem a do Říma se vrátil až po smrti tohoto roku 78 před naším letopočtem.
Po návratu se angažoval v politice a postupně se sblížil se svým vrstevníkem Pompeiem a o něco starším boháčem Crassem, kteří se po diktátorově smrti přidali k populárům, s nimiž je spojoval odpor k Sullovým zákonům.
Od roku 68 před naším letopočtem vystřídal Caesar několik úřadů, od kvestora se propracoval přes aedila a nejvyššího velekněze na městského praetora. Usiloval přitom o přízeň lidu a možná se podílel i na Catilinově spiknutí, které mělo nahradit republikánské zřízení diktaturou silného jednotlivce.

Císař římský a král uherský a český Ferdinand I. se narodil 10. března 1503 na zámku Alcalá de Henares v rodině kastilského krále a burgundského vévody Filipa Sličného a dědičky španělského trůnu Johanny Šílené.
Vyrostl ve Španělsku na dvoře svého praotce Ferdinanda Aragonského, zatímco jeho druhý prarodič, císař Maxmilián I., dohodl roku 1515 jeho svatbu s Annou Jagellonskou, dcerou českého a uherského krále Vladislava Jagellonského. Podle téže smlouvy pak měl při respektování zájmů dynastie získat část habsburské říše - Rakousy, Korutany, Štýrsko, Kraňsko, Tyroly a část Švábska - kde dosud vládl jeho bratr ze španělského trůnu.